Vylaďme náš vztah k hmotě

Dotknu se nepopulárního téma, které rozděluje společnost, neboť jde o finanční ohodnocení každého z nás. Hned na začátku je ale třeba si připomenout nejpotřebnější věci v životě – lásku, zdraví, soulad energií, harmonii, štěstí, pozitivní myšlenky a slova, toleranci, optimismus a žádné negace.

Dobře si je zapamatujte a postavte k nim do protikladu peníze, jež vyvolávají mezi lidmi tolik emocí a z toho plynoucí choroby. Už na první pohled musí být každému zřejmé, že je tu něco v nesouladu, že společnost a potažmo i lidé neumí s těžkou hmotou peněz zacházet tak, aby jim dobře sloužily.

Nelze se pak divit, že je kolem nás tolik negace a že je společnost schopna kvůli financím tolerovat násilí na druhých. Nemusíme ale chodit daleko.
Stačí, když zůstaneme u nás doma, kde jsme si pod vlivem celosvětové krize a následných událostí, zejména v Řecku, zvolili vládu, u níž bylo zřejmé, že začne šetřit a nebude rozhazovat.

A co se nestalo. Už při prvních náznacích úspor vyšli lidé do ulic a protestovali. Na hlavu vlády začala padat velmi ostrá slova a všude si šířil tok negativní energie.

Nikdo si ale neuvědomil, že vládu tvoří stejné lidské bytosti, jako jsme my a že naším úkolem je vzájemně si pomáhat. Tedy i z pozice řadového občana své vládě. Jenže lidé zpohodlněli, zvykli si sedět dole a čekat, co jim spadne shůry.

Už dávno nejsou ochotni „zvednout zadky“ a něco jeden pro druhého udělat. A když není z čeho brát, nechtějí ze své životní úrovně slevit. Měli bychom si však jít naproti, vzájemně spolupracovat, vidět v sobě lidské bytosti a ne jen peníze, které zatemňují naši mysl.

Platí to i obráceně ve vztahu vláda – řadový občan. Vláda by neměla konat jen ve jménu peněz, ale zapojit do svého rozhodování také vyváženost. Soucítit s občany a myslet na jejich zdraví a duchovní rozvoj za jakékoli situace.

Pokud začne šetřit na těchto věcech, národ zahyne. Jestliže mu ale zčásti ubere na jeho hmotných statcích, jistě to přežije.

Když jsem zmínila duchovní rozvoj, myslela jsem především na naše učitele a profesory, kteří dříve patřili mezi privilegovanou část společnosti. Dnes jsou až na druhé koleji a lidé k nim ztratili úctu.

Jakmile chtějí zvýšit mzdy, všichni spílají, že mají dva měsíce prázdnin a že si víc nezaslouží. Neuvědomují si ale, že bez nich nevyrostou žádní noví učitelé, lékaři, vědci, vynálezci, umělci či zruční řemeslníci.

Mám mezi klienty několik vzdělaných profesorů a vím, jak je to trápí. Už několik let mají takřka stejnou mzdu. Pokud nedostanou kladný finanční impuls, půjde to se vzdělaností u nás z kopce. Stejně tak, jestliže bude na tisk a knihy, tedy na naši duchovní potravu, uvalena vyšší daň.

A co teprve lékaři? Co ti si museli vyslechnout, když chtěli zpět mezi společenskou elitu, kam patří všude na světě. Nemají to jednoduché. Tráví hodiny mezi pacienty a negativními energiemi,  a jsou z toho unavení. Znám to z onkologie, kde mám hodně klientů. Jak mají lékaři tvořit a zachraňovat životy?

Rada na závěr: Pozastavme se nad touto situací a  nerozčilujme se. Vylaďme nesprávné myšlení a vztah k hmotě a pochopme potřeby učitelů, kteří aktivují lidskou duši a učí lékaře zachraňovat lidskou schránku.

Nespílejme vládě, ale podpořme ji. Takové je téma tohoto roku i let budoucích – nestavět mezi sebe hranice a táhnout všichni za jeden provaz. Jen tak vyženeme negaci.

Zdena Nazirová, astroložka
Publikováno v časopisu VE HVĚZDÁCH